DevOps CZ

dev + ops = app

Epizoda 3 - Metriky
Pondělí 06. Únor 2012 00:30 - Radim Marek

Stáhnout jako MP3.

Po krátké pauze jsme se ve třetí epizodě podcastu DevOps CZ (34min) rozhodli věnovat metrikám.

Odkazy:

Epizoda 2 - Kde hostujeme
Úterý 06. Prosinec 2011 23:56 - Radim Marek

Stáhnout jako MP3.

V druhé epizodě podcastu DevOps CZ (37m + hudba nakonec) jsme probrali, kde se v Česku hostuje a základy toho, jaké máte možnosti ve využití VPS a cloudových řešení obecně.

Odkazy:

Hudba: "Sting Operation" by Anamanaguchi

Český cloud, aneb kde je hostovaný náš internet
Středa 30. Listopad 2011 23:12 - Radim Marek

Pokud si přečtete o nějakém technickém trendu na stránkách běžných tiskovin, mohlo by to svádět k domněnce, že se jedná o v Česku již dobře zakořeněnou technologii. Vezměte si například cloud computing. Technické servery mají každý týden minimálně jeden článek o té, či oné, formě. Na konferencích, v podcastech a odbornějších článcích je to už rutinní téma. Otevřete Hospodářské noviny a tam je otázka "jestli dokáže cloud kompletně nahradit servery?". Ano, cloud computing je tu!

Jenže, není to náhodou trochu jinak? Pokud se týká vývoje a provozu webových aplikací měla by být adopce cloudových řešení tím nejsnazším krokem - získáte dynamicky škálující prostředí, s nulovými investičními náklady, a téměř okamžitou dostupností. Rozhodl jsem se tedy zjistit, kolik on-line služeb u nás cloud computingu využívá.

Během jednoho dne jsem sestavil seznam 156 českých služeb, rozdělených do několika kategorií. Vybral jsem jak zavedené služby s dobrou návštěvností, poskytovatele řešení pro malé firmy nebo populární zábavní servery. Speciální kategorii jsem měl pro startupy, u nichž předpokládám mnohem větší rozšíření loudových služeb. Do seznamu jsem úmyslně nezařadil firmy typu bankovních domů, státních nebo městských organizací, případně médií nebo velkých online hráčů, u kterých vím nebo předpokládám, že mají vlastní data centrum.

Pro zjištění hostingu jsem použil jednak WHOIS, a také traceroute pro zjištění skutečného umístění serverů. Naštěstí kromě 2 služeb, jich většina měla svou domovskou stránku i aplikaci (pokud lze takto rozdělit) ve stejné síti.

A jaké jsou výsledky? Mimo kategorii startuju je počet firem přímo využívajících cloudové služby nulový. Většina serverů je hostovaná v několika vybraných datových centrech v ČR. U startupů jsem měl "větší štěstí". Z celkem vybraných 33 služeb využívá cloud computingu 10 provozovatelů (většina AWS, v případě jednoho GoGrid). Dalších 4 potom provozuje servery na VPS řešeních mimo Českou republiku.

Překvapením bylo i několik začínajících firem, které - podle svých prezentací a článků o nich napsaných - se očividně zaměřují pouze na zahraniční trh, ale přitom jejich server běží ze sdíleného nebo dedikovaného serveru v ČR. Trochu zarážející byl fakt, že jedna z testovaných služeb běžela z koncové přípojky (ADSL/SDSL, což potvrdil i test maximální rychlosti).

I když se nejedná o vyčerpávající analýzu, rozhodně se dá říct, že Česko zůstává cloudem až na výjímky nedotčené. A když už, tak se z části jedná o firmy, které mají ambice oslovit zahraniční uživatele nebo firmy. Před několika lety bych chápal zdráhání použít služby v US, které mají latence kolem 200ms a více, ale s dostupností služeb v rámci EU už nejsou podobné obavy oprávněné. Pokud navíc srovnán koncové ceny třech nejčastěji používaných poskytovalů dedikovaných serverů, tak v některých případech jsou jejich služby dražší než srovnatelné v Německu nebo Holandsku. Navíc u většiny poskytovalů zůstává praxí mít nižší zahraniční konektivitu, případně ji mít limitovanou do zvláštního pásma.

Závěrem si lze tedy postesknout, že český internet pořád zůstává izolovaným ostrovem a jen málo firem volí alternativu mimo Česko. Z pohledu cloud computingu to tedy vypadá, že mediální masáž je z velké části pouze snahou, jak přimět velké firmy "virtualizovat" svojí infrastrukturu (nebo tomu říkejte private cloud) a stojí za ní buď firmy vlastnící těchto technologií nebo jejich integrátoři.

PS: rozhodně se nejedná o vyčerpávájící studii, ale spíš o rychlý náhled do současné situace hostingu v ČR. Data použitá pro tento článek jsou k dispozici. Zajímavé by bylo ještě porovnovat využití služeb jako jsou CDN a network acceleratory, ale počítám, že s latencí mezi 2 - 5ms mezi bude aplikací a síti uživatele bude využití minimální.

Epizoda 1 - New Relic
Středa 23. Listopad 2011 03:06 - Radim Marek

Stáhnout jako MP3.

První epizoda DevOps podcastu (27m 47s), ve kterém jsme si připravili krátký přehled novinek a událostí, a představíme nástroj pro monitorování výkonu aplikací New Relic.

Odkazy:

Co je DevOps?
Neděle 20. Listopad 2011 02:10 - Radim Marek

Za posledních deset let se výrazně změnil způsob, jakým přistupujeme k software. Vlastně většina z nás už neuvažuje o software tak jako před deseti lety. Dnes využíváme služby, které nám umožní vyřešit problém rychleji, levněji a spolehlivěji. Web změnil pravidla. A to jak pro uživatele, tak pro poskytovatele služeb (dříve „výrobce“). Nižší vstupní náklady podpořily konkurenční prostředí, nové služby vznikají každý den a kvalita a neustálé zlepšování těch stávajících nesmí zůstat pozadu.

Přestože software ztratil na svém původním kouzlu, je stále v pozadí každé služby. Jen už neběží na počítačích uživatelů, ale centrálně ho provozují poskytovatelé služeb. Místo tisíce kopií je nyní k dispozici jen jedna (nebo alespoň omezený počet), poskytující prostředí pro levnější správu a údržbu. Nižší provozní náklady se také odrážejí v nižší ceně pro koncového uživatele/zákazníka. Místo stovek uživatelů jich nyní poskytovatel podporuje tisíce. Nízké počáteční a provozní náklady navíc daly vzniknout online službám i v sektorech, kde by dříve tvorba vlastního software byla likvidační. Vítejte ve světě webových aplikací.

A právě požadavky na rychlejší a kvalitnější vývoj stály za rozšířením agilních metodik vývoje software. Jejich zásluhou se snížila průměrná doba mezi aktualizacemi software, tj. nové vlastnosti se dostaly k zákazníkovi rychleji, aniž by se snížila kvalita produktu. Jenže ve světě webových aplikací produkt není jen software, ale i infrastruktura, na které běží. Bez ní není software službou, a naopak. Větší nároky na rychlost implementace se tak najednou postavily do rozporu s tradičním přístupem Operations, zodpovědných za provoz a správu služeb, a se způsobem, jakým jsou obě skupiny hodnoceny.

Zatímco pro vývoj je hlavní metrikou množství implementovaných změn v daném období, u Operations se jedná o „kvalitu“ a náklady na poskytování služeb. Implementace změn s sebou ale nese riziko. Procesní řízení rizika zase znamená větší náklady. Bohužel v podání tradičního – krabicového – přístupu to přináší tlak na méně častější implementace pouze důkladně testovaných změn. Každá ze skupin si tak přirozeně brání své metriky. Protože na konci měsíce jsou přece metriky v přímé úměře k jejich výplatním páskám. Nebo ne?

Někde po cestě se ztratila přidaná hodnota. A právě do této situace přichází hnutí označované jako DevOps, které propaguje sadu principů a metod pro to, aby se do vývoje a provozu služeb opět vrátilo to nejdůležitější – to, co přináší skutečnou hodnotu pro vaši firmu/podnikání. Hlavním způsobem, jakým se DevOps o to snaží, je zastavit „hraní na vlastním písečku“, ať už se jedná o vývoj, testování nebo provoz, a soustředit se na procesy a komunikaci zaručující, že požadavky na změnu se implementují efektivně a spolehlivě. Za implementované se tedy považuje to, co úspěšně používá zákazník. Žádné „ale to nebylo ve specifikaci“ nebo „u mě hotovo“.

Změna přístupu je záležitostí firemní kultury. Motivace a zapojení týmů tvoří pouze základ pro další změny, ale bez spolehlivých podpůrných procesů dlouho nevydrží. Pro jejich vytvoření je nutné vybudovat silné technické zázemí, podporovat přirozené autority spíše než ty formální, klást důraz na odstranění neefektivních nebo rizikových činností tím, že jsou automatizovány, a sledovat metriky na všech úrovních (od technologických až po obchodní). Jelikož je DevOps vnímáno jako technologické hnutí, přichází kromě principů také s celou řadou podpůrných nástrojů usnadňujících jejich osvojení – ať už se jedná o řešení pro provisioning, automatizaci správy konfigurace, monitorování, deployment nebo kontrolu aplikací.

Ale není DevOps jen další nálepkou k tomu, prodat vám další „chytrou kaši“? Je, pokud si ji budete chtít koupit. Ale jelikož jde právě o změnu firemní kultury a procesů, těžko vám pomůže někdo zvenčí. Potřebujete podporu těch, kteří znají každodenní dění ve firmě i její prostředí a jsou ochotni obětovat svůj čas a poskytnout své znalosti ostatním. Pro ty ostatní můžete nakoupit školení nebo komerční podporu pro nové a lepší technologie, ale pokud někdo nebude chtít změnu přijmout, těžko mu ji vnutíte.

PS: celé hnutí DevOps rozhodně není nový lék na staré problémy. Myšlenkově vychází z konceptu "Štíhlé výroby", kterou proslavila automobilka Toyota a to už v 50. - 60. letech 20. století.